Dne 20. 6. 2019 se 24 odvážných školáků ze ZŠ speciální s neméně statečnými paní učitelkami vypravilo proti proudu času. Za cíl školního výletu si totiž vybrali pravěkou osadu Křivolík u České Třebové.
Užili si PRA-PRA neboli pravěk prakticky, prohlídku osady s mnoha ukázkami a praktickými činnostmi. Naši „pravěcí“ průvodci nás provedli od nejstarší doby kamenné po dobu železnou. Ukázali nám obydlí, zbraně, nástroje, oblečení, vysvětlili jejich výrobu; dozvěděli jsme se o způsobu pohřbívání, výrobě bronzu a železa. Vlastnoručně jsme si vyzkoušeli štípání polínek sekeromlatem, mletí obilí a pečení chlebových placek, pomáhali jsme okopávat pravěké políčko.
Všichni žáci byli úžasně zvídaví, dvouhodinový program je bavil a někteří i překvapili svými znalostmi – inu asi dávali ve škole pozor!
Byl to příjemně strávený půlden – v lese, na čerstvém vzduchu, v klidu a pohodě /byli jsme tam sami/, s nabitým a zajímavým programem. Kdo nebyl, ať si určitě udělá výlet /se třídou či s rodiči/. Na osadě Křivolík to žije po celý rok, pořádají různé akce pro veřejnost. Je to skvělé poznání života našich prapraprapředků.
Více na www.krivolik.cz

Čtvrteční ráno bylo opět zamračené a ponuré. Ale nám to nevadilo, protože jsme věděli, že odpoledne nás čeká příjemná snad sluneční cesta za dalším poznáním. Dopolední výukový blok byl o přírodě. Protože jsme se nacházeli v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, seznámili jsme se s tamním přírodním systémem. Na závěr nás opět čekaly úkoly, doplňovačky a skládačky.
Odpoledne jsme se vydali na Slavětín a do Lhoty u Trutnova. Cestou jsme objevili další rozhlednu. Tentokrát byla vyšší a dřevěná. Na rozhledně nás přivítala maketa dřevěného orla. Znovu se nám otevřel nádherný výhled do krajiny lesů, luk a hor. Pak jsme dále pokračovali po turistické stezce. Cestou jsme objevili maskované „bunkry“ a na vlastní oči viděli, jak v lesích vypadají. Po dešti lesní stezky byly bahnité a často jsme museli překonávat nastražené lesní překážky. Uvědomili jsme si, jak museli vojáci, kteří chtěli bránit naši zemi, překonávat všechny nástrahy lesa. Zpáteční cesta vedla úvozem, lukami, prošli jsme vesničkou Markoušovice a nakonec jsme opět vystoupali strmou lesní stezkou k Pasekám. Celý příspěvek →

Na středeční den hlásila naše meteorologická stanice trvalý drobný déšť. Dopolední výukový blok byl věnován historii čs. Opevnění v letech 1935-38. Seznámili jsme se s historií, s rozdělením a účelem těchto staveb. Proč právě tato historie? V Jestřebích lesích se nachází několik desítek staveb lehkého opevnění právě z tohoto období. Několik jsme jich již objevili na prvních vycházkách. A nyní je dokážeme i pojmenovat a víme o nich více informací.
Pomocí různých obrázků jsme sestavili dělostřelecké tvrze, lehká a těžká opevnění a zkusili nakreslit, jak takové opevnění vypadalo. A protože na chvilku vysvitlo slunce, využili jsme příležitosti a zaběhli jsme si postřehový závod s hádankou. Vyzkoušeli jsme si, jak vojáci musejí být pohotoví, rychlí, bystří a všímaví.
Po odpoledním klidu jsme dokončili všechny úkoly a čekal nás turnaj v bocce. Mnozí z nás se s touto hrou setkali poprvé. O to víc bylo zajímavé sportovní klání mezi hráči. Nakonec si zahráli i paní učitelky a obhájily vítězství. Po vyhlášení výsledků a vítězů turnaje v bocce jsme začali chystat večerní karneval. Vyráběli jsme masky a připravovali soutěže. Večer proběhla ukázka nejrůznějších masek, zatančili jsme si, soutěžili jsme a zahráli si hry.

Sluncem zalitý pokoj brzy ráno probudil Jiříka a ten nás již vyháněl z postelí a chtěl si užít krásný den. Jelikož mělo být pěkné počasí bez dešťů, vydali jsme se na celodenní výlet do Teplických skal. Pískovcové skály nás přivítali svou velikostí a rozlohou.
Rozdělili jsme se na skupiny, každá měla své úkoly a vydali se do skal. Objevovali jsme nejen krásu přírodních úkazů monumentálních skal, její historii, ale i zajímavosti z rostlinné a živočišné říše. Nejvíce nás zaujal středověký strážní hrad Střmen, ke kterému jsme museli absolvovat strmý výstup po schodech a žebřících. Těm, kteří se odvážili a zdolali příkré schody, se naskytl kouzelný výhled do krajiny lesů, luk a skal. Dalším ojedinělým útvarem bylo Velké chrámové náměstí, které spíše připomínalo sněhovou či vodní jeskyni. Jiní zase objevili Vlčí rokli a vystoupili na Sedm schodů pískovcového skalního útvaru. Po dvouhodinové procházce skalami jsme se opět všichni sešli a pomalu se vraceli na vlak. Záhy se obloha zatáhla a spadly první kapky deště. Naštěstí přijížděl vlak a my jsme dešti unikli, ale ne nadlouho. Na zpáteční cestu na „chalupu“ jsme se již vydali s kapkami deště a s pláštěnkami. Večer plný pohody, písniček a soutěží zakončilo opékání vuřtů. Příjemně unaveni jsme se rozešli do svých pokojů.

Květnový čas je každoročním termínem školy v přírodě. Krásné malebné prostředí Jestřebích hor nás přivítalo vskutku májovým jarním počasím. V pondělí 20.5. jsme se sešli na nádraží a plni nadšení a očekávání jsme jeli do podkrkonošského městečka Radvanice. Pro mnohé z nás bylo první seznámení s kopcovitým terénem překvapením již na nádraží. Vždyť nahoře v lesích je osada Paseka a tam se nachází v nadmořské výšce 730 m naše „chalupa“.
Zatažená obloha a zamračené nebe nás neodradilo od odpoledního poznávání přírody. Starší spolužáci pro ostatní připravili stopovanou se záludnými otázkami. Vše se zdárně podařilo a cestou zpět jsme objevili nejvyšší bod Jestřebích hor – rozhlednu Žaltman. Téměř všichni odvážně vystoupili na rozhlednu a tam se jim naskytl nádherný výhled do krajiny. Po večeři nás už čekal jen večer plný her, zábavy, soutěží a kvízů. Každý večer jsme pravidelně sledovali předpovědi počasí a jako meteorologové jsme určovali jaká bude vlhkost, kolik mm srážek spadne a jaký bude sluneční svit. Podle toho jsme plánovali program na další den.