První den příměstského tábora “Cestou za zvířátky” jsme zahájili seznámením dětí a pravidel a řekli si program na nadcházející týden. Poté jsme si zatančili na naše oblíbené písničky a šli jsme do atria školy, kde jsme si zasportovali, zrelaxovali se a pohráli si. Po výborném obědě jsme zamířili směrem k Muzeu východních Čech, kde na nás čekala milá paní průvodkyně, která nám představila výstavu “Doteky Afriky”. Moc se nám výstava líbila a poznali jsme spoustu zvířátek žijících v Africe. Měli jsme štěstí, že jsme cestou zpátky došli suchou nohou.

Druhý den tábora jsme hned ráno vyrazili na autobus č. 16 směr Stěžery. Nikdo netušil, že se do tak přeplněného autobusu vejdeme, ale zvládli jsme to. Tam nás čekala prohlídka zvířátek v minizoo. Během prohlídky jsme si dali pořádnou svačinku v přírodě, seznámili jsme se s vhodným chováním ke zvířatům a s tím, jak se v zoo bezpečně chovat. Poté jsme si dali oběd a jelikož jsme celý den byli na nohou velmi rádi jsme přivítali odpolední relaxaci. Celý příspěvek →

Herní krajina PECKA se prostírá mezi poznáním přírody, zážitkem z architektury a fantaskní hravostí ve výšce 1062 m n. m. Strčit hlavu do tlamy rysovi, povozit se jelenovi v paroží, změřit síly s výbojnými mravenci nebo vyšplhat čápovi do hnízda. Může to být poučné, stejně jako zábavné. A právě sem, na Portášky, jsme se se třídou ZŠA1 vydali na školní výlet. Nejdříve jsme dojeli do Velké Úpy a pak lanovkou hurá nahoru. Po vydařeném, sportovním dni jsme jeli lanovkou zpět dolů a dali si výborný oběd. Sice unavení, ale o to víc nadšení z krásného dne, jsme se rozjeli směrem k domovu. 

22.6. od 10 hodin se sešla téměř celá škola a několik rodičů na druhém ročníku školní akademie. Žáci opět předvedli unikátní projevy.  Představil se nám dramatický kroužek „Dramaťáček“ s vystoupením „Voda“. Pak se nám představil kroužek „Muzicírování“ s písničkami a rytmikou. Poté následovaly ukázky ze sportu paravoltiž. Děti v kroužku gymnastiky se učí akrobacii, cvičení na nářadí, strečink a další prvky. Na akademii nám předvedli cvičení na švédské bedně, které pak využívají v parajezdectví a dokonce v této disciplíně soutěží. Nechybělo nám ani hudební vystoupení Davida. Naopak svými výtvarnými pracemi se nám pochlubila Lucie. “Hudební skupina“ třídy SA3 a SA4 nám zazpívala a zahrála známé písničky. A na závěr jsme si poslechli přednes básně, doprovázené obrázky od dětí ze třídy ZA1. Zpívalo se, tančilo se, předváděla se výtvarná díla, cvičilo se na švédské bedně, hrálo se na různé hudební nástroje a nálada byla výborná. Děkujeme všem žákům, kteří získali odvahu vystoupit před tak velkým publikem

Prázdniny se nezadržitelně blíží a tak jsme ve středu 21.6. se třídou ZŠA2 vyrazili na výlet a v pátek na přírodovědnou exkurzi.
Vlakem jsme se svezli na Hospital Kuks, kde jsme prošli celou bylinkovou zahradu, porozhlédli se po okolí, a ještě si prohlédli vystavené sochy Matyáše Brauna. Na závěr jsme si dali zmrzlinu a zase jeli vláčkem domů.
A hned v pátek jsme se vydali prozkoumat okolí Biřičky. Musím řici, že si toho děti ze školy spoustu pamatují. Ochutnali jsme borůvky, našli houbu – hřib kovář a pohráli si na hřišti.

Ve čtvrtek 8. 6. 2023 se žáci ze zdravotnického kroužku zúčastnili krajského kola speciálních škol Mladý zdravotník v Úpici. Akce byla pod záštitou Červeného kříže. Naši zdravotníci se snažili využít svých znalostí a dovedností v nejrůznějších disciplínách. Putovní pohár jako nováčci nezískali, ale vrátili se plni nových zkušeností a hezkých zážitků. Už nyní se těší na příští rok, kdy budou moci prokázat nově získané zkušenosti, vědomosti a dovednosti.

Další foto ve fotogalerii Kulturní a společenské akce 2022-2023 – Škola v přírodě

V pondělí 29.5. jsme se vydali tradičně vlakem do Jestřebích hor. Cesta proběhla bez problémů, a tak jsme se již těšili na „naši chalupu“. Pro některé z nás bylo překvapení, že musíme ještě ujít 3,5 km do strmějšího kopce. Odměnou nám byl výborný oběd a zasloužený odpočinek. Načerpali jsme síly na odpolední aktivity. Čekalo nás putování po stopách loupežníka Lotranda s nelehkými úkoly.
    Cestou si vyprávíme o historii československého opevnění. Soustava pevností v broumovské vrchovině se nachází právě v lesích Jestřebích hor. Během naší cesty objevujeme několik bunkrů – tzv. lehká opevnění. Jsou otevřené, neudržované, ale odvážlivci mohou do bunkru vejít a podrobně ho prozkoumat. Přes Lotrandovu skálu míříme k rozhledně Žaltman, odkud je nádherný výhled do kraje. Ten si nenechá ujít téměř nikdo z nás, i když překonání strachu a trochu odvahy je na místě. Na zpáteční cestě nás čekají úlohy. Rozdělily jsme se do skupin a soutěžíme, kdo nejlépe zodpoví a splní daný úkol. Večerní program se nesl v hudebním hávu. Nejenže jsme si zazpívali, ale také jsme si vytvořili vlastní melodie a rytmy. Pro ty odvážné jsme připravili večerní prohlídky bunkrů. Celý příspěvek →

Ve čtvrtek nás čekal celodenní výlet v teplických skalách. Po snídani jsme svižnou chůzí, tentokráte z kopce, došli na nádraží a vlakem odjeli do stanice Teplice nad Metují.
Vydali jsme se na okružní cestu teplickým skalním městem, který se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Přírodní rezervace je významná i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde i rozsáhlá rašeliniště.
Dostali jsme tištěného průvodce s popisem cesty a skalních útvarů. Našimi průvodci se stali Vladík a Ríša. U každé pojmenované skály nás informovali a upozorňovali na zajímavosti. Zároveň jsme se seznamovali s informacemi na panelech naučné stezky. Také jsme si vyzkoušeli, jak se dělá ozvěna.
Mysliveček na čekané, hlava koně, sekera, hlava psa, královská koruna, ropucha, lední medvěd a další pojmenované skály nás uváděly v úžas a obdiv. Někteří dokonce vymýšleli vlastní názvy skalních útvarů. Fantazie a představivost hrála svou roli. Dále jsme procházeli skalním chrámem a pod branou štěstí jsme mohli vyslovit naše tajná přání. Vyplní se nám? V otevřené krajině jsme v dáli obdivovali Martinské stěny. Příjemně unaveni jsme se vraceli zpátky a spokojeně odjížděli do Radvanic.
Ale to už jsme se těšili na večerní program plný hudby, tance a soutěží. Čekala nás karnevalová diskotéka. V oblacích bublinek se nám předvedla zvířátka, princezny, ale i karatistka.

Poslední den byl ve znamení vyhodnocení všech soutěží, úkolů, ale i sportovců, kamarádů a turistů. Velký úklid, balení kufrů a poslední oběd. Teď už nás čeká jen cesta na nádraží a vlakem zpátky do Hradce Králové ke svým rodičům, sourozencům či babičkám a dědečkům.

Třetí den nás čekala sportovní olympiáda, bohužel počasí nám nepřálo a nemohla proběhnout v přírodě. Proto jsme si uspořádali netradiční sportovní disciplíny na ubytovně. Největší úspěch měly soutěže družstev v provlékání obručí a hrátky s padákem.
Odpoledne se počasí umoudřilo, a my pokračovali v projektovém učení. Kraj bratří Čapků nám přímo nabízí literární výuku, propojení s přírodovědou či zeměpisem. Z Jestřebí boudy se vydáváme panskou cestou nejprve ke skále loupežníka Lotranda, pak k bílému kůlu a značenou turistickou cestou do Malých Svatoňovic, rodiště Karla a Josefa Čapkových. Na náměstí obdivujeme sousoší Karla a Josefa Čapka a odměnou nám je cukrárna u Dášenky. Při zpáteční cestě si procházíme park s interaktivními úkoly o životě a díle zdejších rodáků, které si rádi vyzkoušíme a zahrajeme. Vracíme se raději stejnou cestou, jelikož počasí a lesní cesty jsou nevyzpytatelné. Na zpáteční cestě nás opět čekají úkoly ve skupinkách – o životě a díle Karla a Josefa Čapka. Odměnou jsou opět obrázky loupežníků, které nám sotva stačily, neboť děti vše věděly a mnohé si zapamatovaly.
Večer jsme si povídali o knihách Karla a Josefa Čapka. Nakonec jsme si zahráli pohádku „Jak pejsek s kočičkou vařily dort“.

Druhý den jsme se věnovali přírodovědě, vlastivědě a prvouce. Paní učitelky se na chvíli staly meteoroložkami, neboť sledovaly počasí, dešťové mraky a radary, abychom mohli být venku v přírodě. Tento den bylo počasí velice proměnlivé! Proto jsme nejprve plnili úkoly na ubytovně a když vykouklo sluníčko, vyběhli jsme na louku a do lesa, abychom si prošli stezku s úkoly. Stihli jsme to na poslední chvíli, než začalo pršet. Ještě jsme si ukázali, co se smí a nesmí dělat v lese a rozdali odměny – loupežníky za splněné úkoly.
Odpoledne jsme se vydali směrem na Markoušovickou rozhlednu. Počasí bylo nejisté, ale my vybaveni pláštěnkami a nepromokavými botami, jsme směle vyšli do terénu. Cestou jsme poznávali luční květiny a traviny. Netrvalo dlouho a začalo mírně krápat, ale to nám nevadilo, vždyť jsme byli připraveni. I tak jsme s obavami sledovali kupící se černé mraky. Dostali jsme se až do lesa a objevily se další překážky. Na cestě ležely stromy, cesty byly rozbahněné, a tak jsme hledali jiné. Terén byl stále více složitější a deště přibývalo. Nezbylo nám nic jiného než se vrátit zpátky. Několik dětí se ujalo vedení a vedly nás lesními cestičkami. Najednou jsme se ocitli na jiné straně! Nakonec vše dobře dopadlo a my se šťastně vrátili na ubytovnu. Ale takové dobrodružství jen tak nezapomeneme.