
Ve středu 18. 6. 2025 jsme se společně vydali na školní výlet do jednoho z nejkrásnějších historických měst v Česku – Kutné Hory. Vyrazili jsme brzy ráno vlakem z hlavního nádraží v Hradci Králové, s přestupy v Pardubicích a Kolíně. Cesta proběhla hladce a už před dopolednem jsme stáli na půdě tohoto královského horního města. Naší první zastávkou byla slavná kostnice v Sedlci, která mnohé z nás opravdu ohromila. Tento unikátní prostor je vyzdoben kostmi přibližně 60 000 lidí, zemřelých při morových epidemiích a husitských válkách. Nejvíce žáky zaujala kostěná výzdoba lustrů, kalichů a erbů. Někteří z nás si v informačním centru pořídili suvenýry na památku. Poté jsme navštívili nedalekou katedrálu, která byla jedním z prvních barokních chrámů v Čechách. Původně gotická stavba byla během 18. století přestavěna podle plánů slavného architekta Giovanniho Santiniho. Obdivovali jsme její výzdobu, fresky i architektonické detaily. Po prohlídce jsme se pěšky přesunuli do historického centra Kutné Hory, přičemž jsme si prohlédli malebné uličky a náměstí. Dominantou celého výletu byl bezesporu chrám sv. Barbory, který jsme si velmi důkladně prošli. Tento gotický skvost, zasvěcený patronce horníků, vznikal od konce 14. století a jeho stavba trvala více než 500 let. Chrám je jedinečný svou architekturou, včetně kleneb, vitráží a venkovních opěrných oblouků. Výklad byl poutavý a mnohé z nás fascinovalo, jak významné postavení měla Kutná Hora díky těžbě stříbra. Naším posledním cílem bylo muzeum stříbra, kde jsme nejprve prošli stálé expozice o těžbě, mincování a historii města. Následně jsme se vydali do středověkého dolu, kde jsme si nasadili helmy, pláště a prošli podzemím tak, jak to kdysi zažívali skuteční horníci. Byla to nezapomenutelná zkušenost, která se mnohým líbila nejvíce z celého dne.
Počasí nám přálo, a i když byl výlet fyzicky náročný (ujeli jsme vlakem přes 200 km a ušli asi 10 km pěšky), zvládli jsme to všichni s úsměvem. Domů jsme se vrátili stejnou cestou. Všichni jsme si výlet užili – byl plný historie, pohybu, zážitků a společných chvil.
Autor článku: Mgr. Radim Vaněček