V pátek 18. května jsme na škole přivítali dva hradecké kaktusáře – pana Havla a pana Horice. Přišli nám vysvětlit princip péče o tzv. sukulenty a ukázat obrázky.
Celkem tři skupiny žáků s vyučujícími se vystřídaly v zasedací místnosti a viděly ukázky nespočetných druhů a typů kaktusů, které je možné pěstovat v našich podmínkách  – a poslední skupina viděla a slyšela především zážitky z domoviny těchto rostlin – z Mexika.
Pochopili jsme, že kaktusy většinou nemají český název – výjimkami jsou agáve, opuncie nebo pryžce.  Užívají se názvy latinské. Většina kaktusů – při správné péči – odmění svého majitele květy. Než k tomu však dojde, může trvat několik let.  Rozměry jsou od třícentimetrových drobečků po pětimetrové obry. Ostny jsou v podstatě původně listy, které si ale v minulosti našly své spotřebitele, kdežto trny rostliny chrání před konzumací zvířaty a také před palčivými paprsky slunce.  Přes zimu by se kaktusy vůbec neměly zalévat, tedy cca od konce září do půle března – svědčí jim chladnější a tmavé stanoviště. Potom se mají postupně přivykat na světlo a zálivku – raději přes půdu, než přes vršek rostliny. Důležité je, aby nestály kořeny dlouho ve vodě, aby byla půda písčitá  a rychle vysychala.
Mexiko dalo světu většinu současných známých druhů – a doplatilo na to: dnes některé druhy v této zemi nenajdete.
Cestování a hledání ve střední Americe není pro každého – letenky a zapůjčení vozu je nejvyšší položkou rozpočtu. Stravování i ubytování  je vcelku levné  – jen je někdy potíž najít obchod, kde něco mají, a hotel, který bude (na naše podmínky)  vstřícný. Viděli jsme ukázky rostlin, které používali staří Indiáni jako omamné látky, nebo překrásné barvy a tvary na různých místech vrcholu kaktusu.
Pozor – pokud vám bude někdo nabízet modře kvetoucí kaktus, není to v žádném případě správně!
V červnu bude výstava kaktusů s dalšími ukázkami mezi tržištěm u Atria a tamními budovami státní správy. Jste srdečně zváni, můžete přinést svůj kaktus z domova a nechat si poradit – nebo si nějaký exponát koupit.