Další foto ve fotogalerii Kulturní a společenské akce 2022-2023 – Škola v přírodě

V pondělí 29.5. jsme se vydali tradičně vlakem do Jestřebích hor. Cesta proběhla bez problémů, a tak jsme se již těšili na „naši chalupu“. Pro některé z nás bylo překvapení, že musíme ještě ujít 3,5 km do strmějšího kopce. Odměnou nám byl výborný oběd a zasloužený odpočinek. Načerpali jsme síly na odpolední aktivity. Čekalo nás putování po stopách loupežníka Lotranda s nelehkými úkoly.
    Cestou si vyprávíme o historii československého opevnění. Soustava pevností v broumovské vrchovině se nachází právě v lesích Jestřebích hor. Během naší cesty objevujeme několik bunkrů – tzv. lehká opevnění. Jsou otevřené, neudržované, ale odvážlivci mohou do bunkru vejít a podrobně ho prozkoumat. Přes Lotrandovu skálu míříme k rozhledně Žaltman, odkud je nádherný výhled do kraje. Ten si nenechá ujít téměř nikdo z nás, i když překonání strachu a trochu odvahy je na místě. Na zpáteční cestě nás čekají úlohy. Rozdělily jsme se do skupin a soutěžíme, kdo nejlépe zodpoví a splní daný úkol. Večerní program se nesl v hudebním hávu. Nejenže jsme si zazpívali, ale také jsme si vytvořili vlastní melodie a rytmy. Pro ty odvážné jsme připravili večerní prohlídky bunkrů. Celý příspěvek →

Ve čtvrtek nás čekal celodenní výlet v teplických skalách. Po snídani jsme svižnou chůzí, tentokráte z kopce, došli na nádraží a vlakem odjeli do stanice Teplice nad Metují.
Vydali jsme se na okružní cestu teplickým skalním městem, který se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Přírodní rezervace je významná i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde i rozsáhlá rašeliniště.
Dostali jsme tištěného průvodce s popisem cesty a skalních útvarů. Našimi průvodci se stali Vladík a Ríša. U každé pojmenované skály nás informovali a upozorňovali na zajímavosti. Zároveň jsme se seznamovali s informacemi na panelech naučné stezky. Také jsme si vyzkoušeli, jak se dělá ozvěna.
Mysliveček na čekané, hlava koně, sekera, hlava psa, královská koruna, ropucha, lední medvěd a další pojmenované skály nás uváděly v úžas a obdiv. Někteří dokonce vymýšleli vlastní názvy skalních útvarů. Fantazie a představivost hrála svou roli. Dále jsme procházeli skalním chrámem a pod branou štěstí jsme mohli vyslovit naše tajná přání. Vyplní se nám? V otevřené krajině jsme v dáli obdivovali Martinské stěny. Příjemně unaveni jsme se vraceli zpátky a spokojeně odjížděli do Radvanic.
Ale to už jsme se těšili na večerní program plný hudby, tance a soutěží. Čekala nás karnevalová diskotéka. V oblacích bublinek se nám předvedla zvířátka, princezny, ale i karatistka.

Poslední den byl ve znamení vyhodnocení všech soutěží, úkolů, ale i sportovců, kamarádů a turistů. Velký úklid, balení kufrů a poslední oběd. Teď už nás čeká jen cesta na nádraží a vlakem zpátky do Hradce Králové ke svým rodičům, sourozencům či babičkám a dědečkům.

Třetí den nás čekala sportovní olympiáda, bohužel počasí nám nepřálo a nemohla proběhnout v přírodě. Proto jsme si uspořádali netradiční sportovní disciplíny na ubytovně. Největší úspěch měly soutěže družstev v provlékání obručí a hrátky s padákem.
Odpoledne se počasí umoudřilo, a my pokračovali v projektovém učení. Kraj bratří Čapků nám přímo nabízí literární výuku, propojení s přírodovědou či zeměpisem. Z Jestřebí boudy se vydáváme panskou cestou nejprve ke skále loupežníka Lotranda, pak k bílému kůlu a značenou turistickou cestou do Malých Svatoňovic, rodiště Karla a Josefa Čapkových. Na náměstí obdivujeme sousoší Karla a Josefa Čapka a odměnou nám je cukrárna u Dášenky. Při zpáteční cestě si procházíme park s interaktivními úkoly o životě a díle zdejších rodáků, které si rádi vyzkoušíme a zahrajeme. Vracíme se raději stejnou cestou, jelikož počasí a lesní cesty jsou nevyzpytatelné. Na zpáteční cestě nás opět čekají úkoly ve skupinkách – o životě a díle Karla a Josefa Čapka. Odměnou jsou opět obrázky loupežníků, které nám sotva stačily, neboť děti vše věděly a mnohé si zapamatovaly.
Večer jsme si povídali o knihách Karla a Josefa Čapka. Nakonec jsme si zahráli pohádku „Jak pejsek s kočičkou vařily dort“.

Druhý den jsme se věnovali přírodovědě, vlastivědě a prvouce. Paní učitelky se na chvíli staly meteoroložkami, neboť sledovaly počasí, dešťové mraky a radary, abychom mohli být venku v přírodě. Tento den bylo počasí velice proměnlivé! Proto jsme nejprve plnili úkoly na ubytovně a když vykouklo sluníčko, vyběhli jsme na louku a do lesa, abychom si prošli stezku s úkoly. Stihli jsme to na poslední chvíli, než začalo pršet. Ještě jsme si ukázali, co se smí a nesmí dělat v lese a rozdali odměny – loupežníky za splněné úkoly.
Odpoledne jsme se vydali směrem na Markoušovickou rozhlednu. Počasí bylo nejisté, ale my vybaveni pláštěnkami a nepromokavými botami, jsme směle vyšli do terénu. Cestou jsme poznávali luční květiny a traviny. Netrvalo dlouho a začalo mírně krápat, ale to nám nevadilo, vždyť jsme byli připraveni. I tak jsme s obavami sledovali kupící se černé mraky. Dostali jsme se až do lesa a objevily se další překážky. Na cestě ležely stromy, cesty byly rozbahněné, a tak jsme hledali jiné. Terén byl stále více složitější a deště přibývalo. Nezbylo nám nic jiného než se vrátit zpátky. Několik dětí se ujalo vedení a vedly nás lesními cestičkami. Najednou jsme se ocitli na jiné straně! Nakonec vše dobře dopadlo a my se šťastně vrátili na ubytovnu. Ale takové dobrodružství jen tak nezapomeneme.

Květnové dny byly plné očekávání, až nastal ten pravý den – pondělí 22. května, kdy se skupina dětí ze ZŠ speciální a děti z 1. stupně ZŠ vydaly na týdenní pobyt (5 dní) na školu v přírodě. Jako tradičně jsme jeli vlakem, kde nastala mírná komplikace s návazností a přestupem vlaků. Díky vstřícnosti a laskavosti průvodčích jsme všechny cesty absolvovali bez potíží a problémů.
Vystoupili jsme na vlakovém nádraží v Radvanicích a čekala nás 3,5 km dlouhá cesta vzhůru na Jestřebí boudu. Cestou jsme se zastavili u „kostelíčka“, posvačili a pokračovali jsme v cestě. Další zastávka byla u studánky, kde jsme se osvěžili, nabrali síly a zbytek cesty nám již rychle uběhl. Ubytovali jsme se, naobědvali a po zaslouženém odpočinku nás čekal odpolední program.
Vydali jsme se po stopách loupežníka Lotranda. Cestou jsme si pohádku od Karla Čapka vyprávěli, a tak jsme začali naše putování po kraji bratří Čapkových. Zastavili jsme se na „Lotrandí“ skále a odtud putovali k rozhledně Žaltman. Cestou jsme se rozdělili do skupinek a plnily předem připravené úkoly. Za správné odpovědi jsme dostali obrázek loupežníka.  Výška rozhledny 22 metrů, byla pro mnohé z nás výzvou. Ale stálo to zato, krásné výhledy do krajiny i do vzdálenějších míst, byla opravdu krásná podívaná.
Po večeři jsme ještě využili pěkného počasí a proběhli se po louce a zahráli si hry. Poté jsme ve sportování pokračovali na ubytovně. Abychom si uchovali vzpomínky na celý pobyt, vyrobili jsme si deníčky, kde jsme každý den zapsali, nakreslili nebo nalepili obrázky.

14. 3. 2023 třída 5.A navštívila Královéhradeckou provozní společnost VODOVODOV.
Děti měly možnost hrát interaktivní hry, viděly video s Jakubem Vágnerem, který navštívil podzemní prostory čističky vody a interaktivní program, který nás poučil o koloběhu vody a systému čištění a navracení vody do přírody. Celý program byl velmi pěkný a poučný.